9/19/2012

kill me before I die.


Bylo by slušné pozdravit, tak tedy - ahoj. Proč jsem zvolila právě takovýto název příspěvku? I když není moc povzbuzující, je to něco jako moje motto, protože se neobejde týden, ve kterém bych ho nezmínila. A zadruhé - má vyjádřit mou reakci na počasí. To, co se u nás děje je vážně otřesné. Řečeno laicky - chčije a chčije. Myslím, že více rozvádět to nemusím, určitě mně všichni chápou. A přitom bylo ráno tak krásně!



Zrovna teď bych se měla učit na zítřejší test ze španělštiny a na zkoušení z dějáku, ale moje psychická stránka je na mizině.. a zároveň jsem si zrovna půjčila bráchovu baskytaru a hraju (nebo se o to aspoň snažím) písničku "The adventures of  rain dance maggie" od skupiny Red Hot Chilli Peppers, která se drží na vrcholu mých oblíbených skupin už dobré tři roky.


***


Dneska ráno bylo krásných 20°C, nevzala jsem si bundu ani deštník (na co taky v takovém teple, že). Moje mamka nato "Ty jdeš jen tak? Odpoledne se má ochladit.." a já blbá ji odpověděla "Mami, prosím tě. Doma budu už ve tři, co se mi tak může stát". Ano, podcenila jsem sílu světa a promokla na kost, doslova. Půl hodiny jsem seděla na zastávce, celá mokrá. Jeden z dalších důvodu, proč mám vždycky poslouchat mamku.



***


Včera jsem byla poprvé na výtvarce. Potřebuju to kvůli talentovým zkouškám, které budu dělat v maturitním ročníku, aby mně vzali buďto na architektskou výšku nebo do uměleckého průmyslu (design). Ale o tom až někdy příště. Bylo to tam bezva. Akorát jsem při všem tom spěchu zapomněla vyfotit obraz, který jsem namalovala - překvapivě se mi i líbil. Akorát mně netěší, že budu každé úterý jezdit domů až v sedm večer.


Tady je moje ruka na bižuterii. Mamka měla černou, ale rozbila ji. Šikovnost se v naší rodině cení. Je vážně užitečná, ale v poslední době se její funkce změnila z nosiče bižuterie na odkládací ruku pro šátky. Kika se hodně podobá Ikeii, ale podle mně se v ní dají nalézt daleko originálnější a užitečnější věci, například tato ruka.


Přeji krásný zbytek dne :)

7 komentářů:

  1. ruka na bižuterii :D to zní dobře :D

    OdpovědětVymazat
  2. Páni, hraješ na basu? Můj brácha na elektriku a ani nevíš, jak jsem byla šťastná, že mi naši udělali nový pokoj a já už nemusela denně poslouchat to hraní. Ano, hraje moc dobře, ale čeho je moc, toho je příliš.
    Držím palce, ať se ti na výtvarce daří, já ji měla ráda.

    OdpovědětVymazat
  3. Naštěstí to tu mám tak odhlučněné, že té kytary slyším minimum, prakticky nic. :D
    Myslím, že 2 roky, protože jsme ji měli na základce, ale pak z tama odešla naše paní učitelka, co jsme ji měli a já tam přestala chodit. Možná je tam dodnes má vytvarovaná kočka, těžká jak prase a nevypálená. Nebyly schopné mi to nechat vypálit ...

    OdpovědětVymazat
  4. S tou černou rukou, jak píšeš, jsi mi připomněla, že tu samou měla moje teta. Celé roky mi říkala, že mi jí ve 20 daruje a když mi bylo 19, rozbila jí. Přišlo mi tehdy, že to snad udělala naschvál, aby se o ni nemusela dělit, ale postupem času mi došlo, že jsem si to jen vsugerovala, protože můj pocit, že jí chci a nutně jí musím mít, byl opravdu silný. Tuhle bílou jsem viděla někde v obchodech s dárkovými předměty asi za 4oo korun, což mi přišlo dost, tak vyhlížím nějaký bleší trh, kde bych se po ní poohlédla :)

    OdpovědětVymazat
  5. Klid, ono se zase oteplí :) Taková ručka to je věc praktická, taky jednu vlastním a je plná prstýnků :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ta ruka by se mi taky šikla :-)

    WorldByBella

    OdpovědětVymazat
  7. Supr článek. :) Jinak díky za komentáře na mém blogu, přidávám si tě do sledování. :) Nevím, jestli já od tebe follow mám? :) Takže follow you zlato :*

    OdpovědětVymazat