10/13/2013

2&3


Celý víkend v práci, whuu. 

Začnu pátkem. Přijeli k nám známi, tak jsme s nimi strávili celý pátek, tím pádem jsem nešla do školy, ale o to jsem se ani nesnažila, rodiče mi to prostě oznámili, takže mi nezbylo nic jiného, než se s tím smířit (smích). 

O půl jedné nad ránem jsme přijeli domů z restaurace, hodila jsem sprchu a řekla si, že jdu spát, protože kvůli práci vstávám v pět. Ale ne, to by nebyla naše rodina, kdyby se něco nestalo. Rodiče šli se známými do sauny a pak když už byli všichni v náladě, tak někdo dokonce vytáhl masážní stůl a to terpve bylo. Sodoma Gomora. Celý dům zalehl až o půl čtvrté a já se tím pádem luxusně vyspala, tomu prostě musíte věřit. 

Vstávání bylo asi to nejhorší na celém dni. Když jsme dojeli na hotel, zjistila jsem, že Géňa s Lůcou nepřijedou (tak jak říkaly), takže jsem si musela zvykat na nové spolupracovnice (všechny Slovenky). Byla jsem s Hankou. Co ta baba nevymyslí, to prostě není možné. Géňu sice nepřevýšila, ale ty dva dny byly epické, opravdu nečekané. 

Minulý týden nás bylo šest na jedno patro, v Sobotu čtyři na dva patra, takže jsem si s Haničkou jela bomby. To víte, budou z nás Ramba. Ráno došel Péťa s tím jeho úsměškem a ptal se mně, jak jsem se vyspala, tak jsem mu řekla, že jsem spala necelé čtyři hoďky a on, že jel s chlapcami (nejspíš kluky ze stavby) na diskotéku do Čadce a že spal jen tři hodiny. Pak přišla Jana (druhá stavbyvedoucí, protože Dalibor bude zas příští týden) a hnala ho do práce, což se stalo vždycky, když si přišel pokecat, takže jsem s ním za Sobotu krom rána ani nemluvila, jak je to jen možné. Ale poznala jsem se s Zrzkem (jeho příjmení, ale všichni mu tak říkají) a Ondrou, Jurou a Ferkem (všichni Slováci, opět.. a nečekaně), takže jsem měla o zábavu postaráno. Sobota byla celkem hard, nemám moc o čem psát, protože práce nad hlavu, takžee asi tak. 

Dneska jsem přijela na hotel a uklízeli jsme přízemí, takže jsme byli se všemi Slováky na jednom patře, to prostě chceš. Den ode dne mám čím dál víc radši slovenský humor. Pokecala jsem se Zrzkem (majstr zedníků), kterému sice rozumím leda tak 1/3 toho co říká, ale rozumíme si, a to je hlavní. Celý víkend byly naproti hotelu (ski areál) pořádány nějaké akce sjíždění sjezdovky na bajku, takže jsme si tam v pauze vždycky zašli. Když jsem odcházela, tak si toho Zrzek všiml a řekl "Terko, čáu", pak si toho všiml Ondra a další a spustila se vlna loučení. Někdy vážně nevěřím, že jsem mezi dospělýma (smích). Je tam fakt sranda, ale když mi dojde, že tam nejspíš pojedu už jen párkrát, tak mně z toho až mrazí. Je to už taková rutina, že si nedokážu představit nějaký víkend bez nich (achjo, víc mně mrazí z těch sraček, jak to tady píšu, ale doufám, že mně omluvíte, přece jen chci mít nějakou tu památku :3).



Žádné komentáře:

Okomentovat