10/16/2013

:cca:


Zdravím.

Čím jen začít. Možná tím, že jsem doma. Včera jsem měla jmeniny (všem Terezkám dodatečně všechno nejlepší!), rodiče mně vzali do restaurace... a nad ránem to šlo všechno ze mně. Opravdu nerada zvracím, musela jsem pořád odbíhat z postele a stejně dostala podlaha v pokoji zabrat. Takže si jedu na rohlíčkách a čajíku, klasika. Podle mně za to nemůže to jídlo, co jsem snědla, ale spíš fakt, že jsem za poslední dva dny měla hrozné stresy kvůli tomu, že jsem pokazila vše, co jsem jen mohla. Což dodatečně zapříčinilo v mém případě velice známou migrénu.

V pondělí mně čekají narozky, 16 je hnusné číslo. Je to asi poprvé, co se netěším. Ale zato se těším na Sobotu, sice to bude zas (jak moje mamka ráda říká) fitko, ale už mně čekají asi jen dva týdny na Bílé, takže si to chci užít plnými doušky.

Zjistila jsem, že jsem si doteď nevšimla, že už nečtu, nehraju na klavír... celkem mě to mrzí. Ale když už jsem s něčím trochu ztratila vztah, bylo by dobré začít něco nové. Takže přemýšlím, vážně se to děje. Tera začala přemýšlet a přišla na něco, což sem zatím nebude psát, abych to nezakřikla. Uvidíme, jestli se to povede. :-)

Jo. Měla jsem si uklidit pokoj a vyvenčit psa, jenže můj otec ho rozmazlil natolik, že ego toho psa se zvýšilo natolik, že to už není ani pes. Proč by chodil ven, když je tam zima. Proč by tam šel, když ho může někdo zanést. Aha, jo tati, fakt dík. Takže z venčení nebylo nic krom pětiminutového postávání na terase a snaha přemluvit ho, aby nestál jen na místě a do úklidu se jdu teď pustit. Asi udělám mamce radost a uklidím celý dům, sice se mi nechce, ale vzhledem k tomu, že jsem se s ní posledních pár dní jen hádala, protože jsem pořád neměla náladu, tak by to bylo na místě. Nechci být další člověk, který si jen stěžuje. Takových je spousta, sotva vlezete na fb a nebo na twitter (ano, už to vtáhlo i mně, což jsem si myslela, že je nemožné) a všude vidíte jen samé stěžování, urážení a ták. Neříkám, že se to nesmí, ale má to své hranice. Někteří žijou v podstatě jen tím, že. Trochu mně štve, když si uvědomím, že se ze mně taky stane takový člověk a pak dělám všechno pro to, aby se vše vrátilo do normálu. Proč si ještě víc zhoršovat náladu, když má všechno i tu lepší stránku. Jo, tak a teď je ze mně filozof. Začnu tady na vás chrlit otázky života a všichni budem spokojeni, tak určitě. Já jdu uklízet a vy se pěkně učte.






Žádné komentáře:

Okomentovat