10/07/2013

:zipy:

Tak a je to tady.

Teď nemluvím o tom, že nám podzim klepe na dveře, ale spíš bych se zaměřila na školu. Mám zas dobrou náladu, to víte. Máme tady říjen a ze všech stran cítím, jako by byl máj. To si tak jdu po chodbě a co to nevidí oko mé modravé, všichni se na sebe lepí jak suché zipy (tímto ovšem nepoukazuji na problém vytápění u nás na škole, ale spíše na to, že se nám to tady pěkně páruje). 

To si tak jdete do školy s pocitem, že pět hodin budete zpívat v aule z důvodů příprav na akademii a pak vás čeká jen děják a fyza. Jenže to by nebyl normální den, kdyby se něco nestalo. Omlouvám se za to dramatizování, ale Lana mi dává zabrat. 

Znáte ten pocit, když jste na něco antitalent (já vím, že neznáte, jste přece dokonalí) a radíte někomu, kdo v daném předmětu vyniká? Za poslední týden jsem takhle pomohla dvěma lidem, cítím se jako superhero. Fred díky mně dostal jedničku a v pátek uvidíme, jak dopadne Harok, který si vedle mně sedl na test a udělal si ze mně Google, tím pádem jsem nestíhala sama odpovídat na otázky, ach jaj. 

Tak a stačí. Měla bych se začít učit, protože když začnu večer, tak se na to vykašlu. A to přece nesmím, to bych zklamala Aničku. Á, nesnáším je. Řeknu, že se jdu učit a oni mi zavolají. Přece nemůžu odmítnou hovor na skypu, to by bylo celostátní zklamání. Tak jsem se rozloučila s jedněma a připojila se k druhým. Teď to po půl hodině někomu spadlo, tak jsem to vypnula a rozhodla se, že se půjdu učit a zrovna v tom momentu mi napíše kámoška, jestli nejdu volat. Tohle mně vážně nepřestane udivovat. 

Tak, je půl sedmé a Tera se jde oficiálně napít a pak možná i učit, snad mi teda osud dopřeje a naučím se to. Nuže, já idu. Mějte se tu fajn a užívejte tepla, bude hůř. 




Žádné komentáře:

Okomentovat