6/13/2014

5th anniversary

Zdravím vás květinky, čas je a nejspíš i nadále bude mým odvěkým nepřítelem. Název článku souvisí s mým pětiletým výročím vztahu s Red Hot Chili Peppers. Hádám, že pro většinu je zbytečný pamatovat si takovýhle věci, ale pro mě je to poměrně velká věc.

Přesně před pěti lety na tátovy narozeniny (ano, táta má dnes opět narozeniny) jsem poprvé narazila na RHCP jako skupinu, slyšela jsem o nich už dříve, ale až když jsem na ně narazila na youtube, strávila jsem ne méně jak dvě hodiny posloucháním jedné jejich písničky za druhou a takhle na mě až do dnešního dne žádná jiná kapela nezapůsobila. Někomu nemusí padnout do gustu, ale já v nich to něco jednoduše vidím. Sto lidí - sto chutí, takže nestínám hlavy v případě, že si k nim někdo nenajde cestu. :-)



Máte taky písničku, která se vám spojuje s určitou události, či přesným datem? Jedna z těch mých je právě tato, tak jsem se rozhodla se s vámi o ni podělit. :-)


***


Dále už vykročíme trochu jinak. Začněme tedy od středy, ten den jsem vyrazila s bráchou směrem ku Brnu. Ten si tam užíval jeho přelomové chvilky, jelikož psal přijmačky na stavební fakultu VUT, která je nebezpečně blizoučko náměstí, ke kterému jsem si našla cestu takřka poslepu (hehe).

Další věcí, která by stála za zmíňku je čajovna z minulého pátku, kde jsme se s holkami na pár hodin uvelebily, jak už bývá zvykem - nečekaný konec, že ano. Témata jsou čajku od čajky více zábavnější a pestřejší, takže se začínám těšít na příště.

No a v neposlední řadě skončím u dnešního dne. Odpoledne jsem vyrazila na pár minut do zahrady za domem a uviděla obrovskou úrodu sytě růžových růží, které vám však ukážu v černobílém provedení, abych nekazila partu. 


Poslední fotka patří dnešním tátovým narozeninám, dorazil sotva před pár minutami, ale už jsme to stihli pořádně zapít a zapapat jahodami v želé zalitými jakýmsi krémem, ňamí. Jako správný chuligán ponechám poslední fotku barevně zbarvenou, jelikož v černobílé formě neměla jakýsi šmrnc, snad prominete. O:-)


Ke psaní jsem se tímto doufám vrátila, jelikož mi to už vážně začínalo chybět. Vytížená Terezka není to, co potřebuju. A i kdyby, mou pomyslnou časovou vytížeností nesmím ohrozit fungování blogu (což už se stalo nesčetněkrát, ale budiž mi odpuštěno). 

Dneska jsme po škole hráli dvě hodiny volejbal (musím dodat, že čistě dobrovolně a z vlastní vůle), naše třída vytvořila dvě skupiny hráčů, kteří nás budou reprezentovat na jakémsi přeboru školy (jestli to chápu dobře, samozřejmě). Já tam byla pouze jako zástup, protože se mě po škole zeptala Katic, jestli jdu, a já tedy šla. Už teď se těším, půjdu tam jako věrný fanoušek našich květinek, ale zároveň bych tam chtěla pořídit nějaký materiál do nového videa, podaří-li se a bude-li počasí přát, uvidíme... uvidíme. 

To by bylo pro dnešek vše, víkend si samozřejmě užijte jak se patří a příští týden se vám (pevně v to věřím) ozvu. Tak tedy uvidíme, kam nás cesty zavedou. :-)





2 komentáře:

  1. Přeji taťuldovi všechno nejlepší. :)) Snow je právě písnička, kterou mám od nich nejradši, boduješ. ♥ :D
    Ta poslední fotka .. opravdu by byla škoda dávat ji do černobílé, je boží. .. a dala bych si. :D

    OdpovědětVymazat