6/01/2014

Vidláci v Praze!

Ahoj květinky, já vím, je to (zase) dlouhá doba. Snad se má maličkost někdy polepší. 
Ve středu, psalo se 28.5, jsme se třídou zamířili časným vlakem do Prahy. Nemám ponětí, v kolik jsme přijeli, ale vyjížděli jsme v jakousi hříšnou pátou hodinu ranní. Cesta vlakem byla jednoduše úžasná, to už tak bývá, když trvá přibližně čtyři hodiny, nemluvě o zpoždění. A já - hříšnice - neměla ponětí o stavu baterky a během prvních pěti hodin zběsilého focení a natáčení, se mi podařilo vybít baterku v zrcadlovce, a tak jsem ztroskotala na pouhých 600 fotkách a videích (což je víc, než se očekávalo za celý  den). Utrpení v sauně (čti vlak), putování metrem a následná cesta autobusem ze Smíchova na Barrandov, jó, bylo to fajn. A to zcela upřímně! Na Barrandově jsme chvilkově obdivovali budovu televize Nova a následně zavítali do místní restaurace, kde jsme se najedli do syta a hurá na prohlídku areálu Barrandov. Netušila jsem, že patří třineckým železárnám, takže jsme jako třinečáci byli v podstatě doma. Kostymérny, další kostymérny... a kostymérny, nějaké chodby, budovy, externí - jak já s oblibou říkám - westernové městečko, které nebylo ani zdaleka westernové, ale spíše středověké a v neposlední řadě jakási dílna, kde se vyráběly tzv. padělky pravých soch, které se nahrazovaly za originály ve filmech (nemám ani šajna, jak se tomu nadává). Ó ano, rekvizity. Dále následovala cesta do středu města, návštěva Václavského náměstí, kde nás (mě & spol) bolavé nožičky donesly do Starbucks, kde jsem si vychutnala berry hibiscus fresh drink za sto patnáct korun českých, prosím. Terezinečička totiž kafe nepije, že ano. Ale to stejně nic nemění na tom, že mám Prahu fakt ráda. Následovala cesta na hlavák, přibližně pětiminutová cesta, během které jsme stihli potkat Jana Zelenku a zahlédnout Václava Klause, a pak hurá domů. 

Nejdříve přidávám video z výletu, které bych měla spíše nazvat cestou do Prahy s pár útržky z kostymérny, ale pro efekt to raději nechám takhle. 



Jak jsem už psala, fotek je přes 600 a já (ani kdybych sebevíc chtěla) sem nedám ani čtvrtinu. Ale aspoň pár útržků, abych vás už dále nenapínala. Hned na první fotce můžete vidět, co se stane, když svěříte foťák do rukou profesionála, ale to nevadí. :-)






































Když se teď dívám, tak jsem nevybrala zrovna ty nejlepší, ale snad mi to prominete, já se do příště polepším. O:-)


2 komentáře:

  1. Jé, to by mě bavilo, zkoušet různé kostýmy... musí být u toho hrozná sranda :D

    OdpovědětVymazat