9/13/2014

The/Way/We/Live

Posel dobrých zpráv je zase zpátky! 

Chtěla bych přidávat články častěji, ale ono se toho zas tolik neděje, abych postovala každý den. Začnu tedy čtvrtkem, vzala jsem do školy foťák, protože proč ne, když jo, že ano. No a když se dostane Kači do ruky foťák, tak vznikají mistrovská díla.  Nějaký shrn fotek vám sem dám teď i já. :-)

 V pátek jsme měli jazykový den, znamenalo to běhání po lesoparku, což zní fajn, a taky že by to fajn bylo, kdybychom se hned na začátku neztratily a nepřeběhli celý lesopark až na jeho druhý konec. Já si to užila tak či tak, ale nevím, jestli jsme to cítili všichni stejně. :-D

Odpoledne nás čekal hokej, teda jen některé z nás. Potkali jsme tam pár spolužáků a lidí od nás z gymplu, po utkání jsme se vydali společně na vlak, kterým většina odjela. Zůstala jsem jen já, Nigga a Fred. Náš Měšík je totiž černokněžník a nikdo neví kdy ani kam se poděl. Nějakou náhodou jsme se ocitli v hospodě u Švejka, Fred nás pozval na jedno, abychom si urychlily čekání na bus, ten nám teda ujel (toho jsme si všimli asi hodinu na to). A jak šel čas, byla půlnoc, my s Niggou smířené s tím, že se nemáme jak dostat domů (já navíc i bez klíčů), ale stejně jsme v té hospodě pořád seděli, a aby toho nebylo málo, objednali jsme si i pizzu. Mám na mobilu videa, která nikdy nespatří světlo světa, za to ručím. Čas nějak utíkal a my šli doprovodit Niggu na zastávku s nadějí, že ji něco jede, ale do čtyř nad ránem se ji čekat nechtělo, tak se vydala pěšky (teď už vím, že část dojela taxíkem, uf), my se vrátili do Švejka, zamířili ještě do jednoho baru a pak domů. Čekala jsem, že se nebudu mít jak dostat domů, ale on hrál nějaký zajímavý film a vím, že naši jsou ten typ, co jsou vzhůru, dokud nepřijdeš domů, takže mi ty klíče nakonec ani nechyběly, joho.

Nakonec přidávám ještě video ze čtvrtka, ať se máte na co koukat.



To bude pro dnešek vše, mějte se krásně! :-)



Žádné komentáře:

Okomentovat